Výživa kojence

Zdravého prospívajícího kojence lze výlučně kojit do ukončeného 6. měsíce věku. I po zavedení nemléčných příkrmů se dále podporuje kojení do 2 let i déle.

‍Zavádění nemléčných příkrmů

Ideální dobou k zavedení je okno mezi ukončeným 4. měsícem věku a ukončeným 6. měsícem věku. U dětí se zvýšeným rizikem alergie (děti, kterých rodiče či sourozenci mají alergii) se postupuje stejným způsobem jako u dětí bez rizika alergie. Není důvod odkládat zařazení potencionálních alergenů do stravy, je lépe zavádět tyto potraviny ještě v době, kdy je dítě kojeno. Zahájení příkrmů před 4.měsícem věku nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika (malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anemie). Pokud kojené dítě po 4. měsíci neprospívá, doporučuje se podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší a pokud nedojde k prospívání, zavede se k příkrmu kojenecká formule.

Pořadí zavádění příkrmů:

‍

1. zelenina    2. zelenina + maso / zelenina + žloutek        3. ovoce    4. obilné kaše

‍

Touto cestou bych ráda vyvrátila stále tradované doporučení na oddálení zavádění celeru, špenátu, hlávkového salátu, mangoldu, rukoly, řepy, pórku, kedlubny nebo petržele. Tyto potraviny byly omezovány zejména z důvodu  obavy z dusitanů, které můžou u novorozenců a kojenců do 3 měsíců způsobit závažné onemocnění. Tyto případy jsou popsány raritně. Výživovými specialisty je stanovena kritická hranice na 3. měsíc věku, ve kterém se ale příkrmy vůbec nepodávají.  Vzhledem k tomu, že s příkrmy se začíná až od ukončeného 4. měsíce věku a zpočátku se jedná zejména o ochutnávání v množství pár lžiček, tak ani tyto druhy zeleniny nepředstavují riziko. Navíc tepelná úprava, oloupání či odříznutí košťálů vede ke snížení případně přítomných dusičnanů. Správné je pak i upřednostňování biopotravin. 

Vhodné je začínat jednodruhovým příkrmem a novou potravinu zařadit až po 2-3 dnech. Díky tomu máte čas rozpoznat možnou reakci na danou potravinu.

Zařazení masa do příkrmů je velmi důležité z hlediska prevence vniku chudokrevnosti = anémie. Vyvíjející se organizmus dítěte  má vysoké nároky na spotřebu železa. Nejlepším zdrojem železa pro organizmus je právě maso, ze kterého se železo nejlépe vstřebává ve srovnání s jinými zdroji (luštěniny, vejce, ryby, špenát). Já doporučuji zařadit do stravy kojence maso v okamžiku, kdy již dítě ochutnalo přibližně 5 druhů zeleniny, orientačně to vychází přibližně 1 – 2 týdny po začátku přikrmování. Maso přidáváme do poledního zeleninového příkrmu. Vhodné je libové hovězí, telecí, krůtí, králičí, kuřecí, dále klidně i maso ze zvěřiny, libové vepřové. Červené maso obsahuje přibližně 3 x více železa než bílé. Na začátek připravíte přibližně 25 gramů, postupně byste se měli dostat na 30 - 50 gramů denně (váha syrového masa). Vyšší číslo platí spíše pro děti starší 1 roku. Porci masa si můžete představit tak, že se jednoduše vejde dítěti do dlaně (asi 4 malé kostky). Maso by mělo být součástí příkrmu 5 x týdně, další 2 dny lze porci nahradit žloutkem, luštěninou nebo rybou. Důležitá je pestrost a nedávat jen maso kuřecí ale nebát se červeného masa či zvěřiny. Červené maso by mělo být zařazeno do příkrmu 1 – 2 x týdně. Zcela nevhodné jsou pro děti uzeniny, které obsahují velké množství soli a přídatných látek. 1 x měsíčně lze podat i kvalitní vnitřnosti.

Vejce zařazujeme postupně, nejdříve žloutek a při dobré toleranci hned i bílek, všechno ve vařené formě tzv. „ natvrdo“. Doporučuji zařadit žloutek přibližně po 2 týdnech podávání zeleninových či již maso-zeleninových příkrmů. Dle nejnovějších vědeckých informací je nutné zařadit celé vejce od ukončeného 4. do ukončeného 6. měsícem věku jako prevence rozvoje potravinové alergie. Žloutek podáváme dále 1 - 2 x týdně do poledního zeleninového příkrmu místo masa.

Žloutek obsahuje poměrně vysoké množství tuků a může u dětí způsobit zvracení, aniž by se jednalo o alergickou reakci. Vhodné je proto začínat menším množstvím, ideálně ¼ žloutku a při dobré toleranci postupně množství navyšovat až na celý žloutek. Pokud se dítě po žloutku pozvrací, vynechte jej na 1 – 2 týdny a zkusíte to znovu. Pokud bude dítě opět reagovat zvracením, zcela jistě se ozvěte.

Po zavedení celého vejce se obohatí jídelníček dítěte o další možné recepty jako např. muffiny, palačinky, zeleninové placičky...

Ořechy se ve starších doporučeních ve stravě kojenců zcela zakazovaly. Jsou ale nutričně velmi důležitou složkou potravy. Obsahují omega mastné kyseliny, železo, fosfor, selen, zinek, vápník, draslík, vitaminy skupiny B. Z velké částí obsahují bílkoviny a tuky.

Na základě nejnovějších vědeckých informací se doporučuje zařadit tento alergen do stravy kojenců mezi ukončeným 4. a 11. měsícem věku jako prevence rozvoje potravinové alergie.

Důležité je zařadit ořechy ve vhodné formě. Ořechy se nesmí podávat celé pro riziko vdechnutí s následným dušením. Ideální je podávat je např. ve formě arašídového másla nebo ořechové pasty (zcela rozmixované ořechy) do kaší.

Nemusí to být jedna z prvních potravin, základem je vždy nejdříve zelenina později obohacená o maso, ale jednoznačně se nedoporučuje zařazení ořechů do stravy odkládat. Na začátek je vhodné podávat jen malé množství ořechů - 1 čajová lžička a pokud je dobrá tolerance, lze postupně množství zvýšit.
‍

Do zeleninových a maso-zeleninových příkrmů je důležité přidávat tuky ve formě oleje. Bez tuku není možné vstřebávání vitamínů A, D, E a K. Přidání tuku upraví výslednou konzistenci jídla (tím pomáhá předcházet zácpě) a zvyšuje jeho energetickou hodnotu. Ve stravě kojence představují tuky až 40 % složení, proto se přidávání do příkrmů vůbec nemusíte bát.

Olej přidáme již do prvního nabízeného zeleninového příkrmu, a to při přípravě nebo po dovaření. Vhodné je používat oleje lisované za studena, které obsahují více živin. Důležité je druh oleje střídat, čím zabezpečíme přísun širšího spektra mastných kyselin. Preferovanými druhy olejů jsou panenský olivový, dýňový, řepkový, lněný ale klidně na prostřídání občasně i kokosový či ghee máslo.

Na začátek do malých porcí stačí 2-3 kapky oleje. Toto množství postupně navyšujeme s množstvím příkrmu až na 1-2 čajové lžičky. Nezapomínejte číst etikety a správně olej skladovat (lednice, pokojová teplota) a používat (vaření/bez vaření rovnou do hotového příkrmu).

‍

Zařazení lepku je vhodné mezi ukončeným 4. měsícem a ukončeným 12. měsícem věku. Zařazení lepku před a po tomto věku výrazně zvyšuje riziko vzniku alergie na lepek = celiakie.

Začínáme s přibližně 6 gramy lepku denně, což odpovídá přibližně 1 čajové lžičce dané potraviny. Můžete zvolit pšeničnou/špaldovou krupici ve formě kaše nebo mouku, kterou zahustíte polévku, dále pečivo či přidáte kuskus do maso-zeleninového příkrmu.

Obecně není při zavádění preferovaný druh lepku. Po takovémto zavedení můžete dělat lepkové kaše klidně každý den. Doporučení platí i pro děti rodičů s alergií na lepek = celiakií. Piškoty a jiné cukrářské výrobky nejsou vhodné, protože obsahují přidaný cukr a vejce, které nemusí mít v dané chvíli dítě ještě zařazené. Podávat dva alergeny najednou není doporučováno.

‍

Obilné kaše můžete připravit doma ze zrn nebo můžete sáhnout klidně po instantních kaších. Jakákoliv dětská kaše podléhá přísným legislativním normám a její složení je bezpečné. Ideální jsou kaše ze 100% obilovin (jednodruhové či vícedruhové).

Není vhodné podávat jen kaše celozrnné, které obsahují hodně vlákniny. Obecně strava přikrmovaného dítěte je bohatá na vlákninu, proto není vhodné preferovat jen kaše celozrnné. Pokud ještě dítě nemá ve stravě zavedený lepek, lze podávat kaši pohankovou, rýžovou, jáhlovou...

Obecně je kaše ideální jídlo na zavedení lepku. Kaši můžete podávat v jakékoliv části dne (záleží jak to vyhovuje Vám a děťátku). Většinou se ale kaše podává jako ranní nebo večerní jídlo. V případě, že budete podávat kaši jako svačinu, je vhodné udělat menší porci.

Druh kaší by se měl střídat. Důvodem je to, že každá obilovina obsahuje mírně odlišné bioaktivní látky, poměr vitaminů a minerálních látek. V neposlední řadě opět platí, že dítě by mělo mít pestrou stravu a to platí i u obilovin.

Nedoporučuji kupovat ovocné kaše, kde je většinou ovoce v minimálním množství. Pokud chcete podat dítěti ovocnou kaši, vhodnější je koupit si kaši základního složení a dochutit ji doma čerstvým ovocem. Fortifikované kaše (kaše doplněné o různé vitamíny a minerální látky) je vhodné podávat u dětí s nedostatkem železa nebo u dětí s obtížnějším prospíváním. Mléčné kaše jsou energeticky bohatší (obsahují vyšší podíl bílkovin a tuků) než kaše nemléčné a opět jsou vhodné u dětí, které trpí nechutenstvím nebo mají obtíže s prospíváním.

Není vhodné kupovat kaše, které obsahují přidaný cukr či sůl. Vhodné je občasně dochutit kaši máslem, kapkou řepkového oleje nebo 100 % arašídového či oříškového másla, klidně můžete použít na dochucení např. vanilku. Instantní kaše se nemusí vařit, postačí ji vmíchat do ohřáté vody nebo mléka. U neprospívajících dětí můžete přidat místo části mléka např. 12 % smetanu ev. enterální výživu – toto ale až na doporučení lékaře.

Zavádění mléčných příkrmů

Bílkovina kravského mléka se zavádí nejčastěji ve formě jogurtu. Zařazení jogurtu do stravy není potřeba významně odkládat. Já doporučuji začít s podáváním jogurtu po zařazení maso-zeleninového příkrmu, kaší a ovoce. Vychází to přibližně kolem 7. - 9. měsíce. Jogurt by měl obsahovat více než 3 % tuku. Vůbec není vhodný nízkotučný jogurt a na začátek není vhodné podávat ani jogurt smetanový 10 %, který by pro vysoký obsah tuků mohl vyvolat zvracení. Podává se jogurt bílý, neochucený, ze začátku doporučuji jen samotný a pár lžiček, aby si dítě přivyklo na jeho chuť. Později lze přidat kousky ovoce. Pokud dítě jogurt toleruje, můžete mu dále nabídnout i jiné zakysané výrobky (trochu zakysané smetany, kefír nebo acidofilní mléko). Smetanové dezerty typu Pribiňáček či Lipánek by neměli být do stravy kojence zařazovány vůbec. Opět není problémem, pokud má dítě jogurt i denně.

Roztíratelné měkké sýry (např. Lučina, Žervé) a mozzarella můžou být podávané na zpestření jídelníčku kolem 9. měsíce. Máslo lze podat hned po zavedení jogurtu. Tvrdé sýry, cottage a tvaroh obsahují vysoké množství bílkovin a soli, proto je vhodné je ve větším množství podávat až od 1. roku věku. Malé množství tvarohu smíchaného s jogurtem na ochutnání určitě nevadí i dříve.

Co do stravy u dítěte do 1 roku nepatří?

Sůl, cukr, slazené nápoje, med, fenykl, neupravené kravské/ kozí mléko

‍

Sůl se nedoporučuje pro zbytečné zatěžování ledvin a přivykání na slanou chuť.

Cukr a slazené nápoje se nedoporučují pro vysoké riziko rozvoje obezity.

Med se nedoporučuje pro možné riziko vzniku botulismu u kojenců. Může obsahovat spory bakterií Clostridium botulinum, které produkují nebezpečný botulotoxin.

Fenykl se nedoporučuje pro obsah karcinogenní látky estragol.

Neupravené kravské/kozí mléko zbytečně zatěžují ledviny pro vysoký obsah bílkovin a minerálů

‍

Jak příkrmy podávat?

Příkrm se podává zásadně lžičkou, nikoliv z lahve s dudlíkem. Pokud to lze, pokrmy nemixujeme, aby si děti nezvykaly na příliš jemnou konzistenci. Ideální je pečlivé rozmačkání vidličkou. Děti, které se v tomto věku nenaučí žvýkat, můžou mít později problém s odmítáním stravy, která není tekutá.

Dále je velmi vhodné část stravy připravit dítěti ve formě tzv. finger foods, což je v češtině tzv. jídlo do tlapky ☺ Je to skvělý způsob, jak podpořit zlepšování motorických dovedností u dětí ale i pro vytváření si dobrého vztahu k jídlu.

‍Dobré si uvědomit: V prvním měsíci zavádění příkrmů se jedná hlavně o ochutnávání, seznamování se s novou texturou a konzistencí. Někdy si s tím dítě poradí hravě, někdy skončí většina příkrmu na bryndáku ☺

‍

Pitný režim u kojenců:

Novorozenec a kojenec na čistě mléčné stravě nepotřebuje žádné jiné tekutiny. Výjimkou jsou jen stavy možné dehydratace (vysoké horečky, extrémně teplé počasí s pocením dítěte, průjem).

První tekutiny se doporučují již v čase zavádění nemléčných příkrmů. Nejvhodnější tekutina na pití je neochucená voda. Čaj není nutný a jistě není vhodné s ním začínat. Cílem je vytvořit u kojence návyk, že kromě mléka má pít i něco jiné.

Na začátek můžete nabízet vodu po lžičkách po poledním příkrmu. Postupně navyšujeme objem přijaté vody, kterou nabízíme po jídle, po probuzení či v průběhu hraní. Do 1 roku by mělo dítě vypít denně přibližně 200 ml vody. 

„Tabulkově“ by pak 10 kilogramové dítě mělo vypít 1 litr tekutin denně (voda, mléko, polévka...). To se ale v praxi ne vždy setká s úspěchem.

‍

Zavedení nemléčných příkrmů a zácpa:

Po přechodu z čistě mléčné stravy si střevo dítěte postupně zvyká na nemléčné příkrmy. Poměrně častým problémem, který s tím souvisí je zácpa.

Pokud dítě nemá bolesti břicha, nezvrací, je spokojené, větry odchází, pleny jsou pomočené, tak nepřítomnost stolice nemusí znamenat problém, který bychom museli řešit.

Tento stav se časem upraví a frekvence stolic se stane pravidelnější. Pokud chceme dítěti pomoct, je vhodné se zaměřit na následující:

• Pitný režim: dítě by při zavádění nemléčných příkrmů mělo začít pít i vodu. Na začátku se jedná o poměrně malé množství, ale postupně byste se měli dostat na přibližně 200 ml vody denně. Pokud dítě nechce pít tekutiny, tak připravte „tekutější“ příkrmy.
• Nezapomínat přidávat do příkrmů olej